Proč jsme se potkali?
- Chceme věci posunout dál.
- Vnímáme určité bariéry.
- Věříme, že víme, proč to děláme.
Co by se dělo, kdyby mezioborová spolupráce fungovala?
- Ubylo by starostí.
- Dobrá praxe.
- Efektivní péče o klienta / efektivita.
- Zvýšená kvalita života klientů.
- Život v komunitě.
- Bylo by jasno.
- Jistota pro klienta.
- Vánoční zázrak.
Co se již podařilo?
- Osobní rovina – je rozdíl mezi jednotlivými PN. Dobrá spolupráce s PN v Brně. Vše je na osobní bázi a na tom, že klíčový personál nemocnice chce změnu. Komunikujeme a jde to. Na rozdíl od jiných PN, které odmítají komunikovat s NNO, protože je vnímají jako méněcenné.
- Metodický postup MZd pro individuální plánování (od příchodu pacienta do PN), který byl vydán v rámci projektu MZd „Transformace“. Ovšem metodických postupů je mnoho a nikdo se jimi neřídí.
- Reforma psychiatrické péče, ze které lze čerpat a která stojí na 5 pilířích: Deinstitucionalizace, Destigmatizace, Mezioborová spolupráce, Včasnost, CDZ (Centra duševního zdraví)
- V metodické rovině je dobrým příkladem PN v Brně, která má přijatý vnitřní metodický postup pro mezioborovou spolupráci pro situace přechodu lidí se závažným duševním onemocněním z nemocnice zpět do komunitních služeb. Po prázdninách budou vnikat nové metodické postupy směrem k hospitalizovaným lidem s mentálním hendikepem.
- V JmK se daří nastavovat mezioborovou spolupráci v případě hospitalizace lidí z DOZP. V případě konkrétních klientů, kteří jsou hospitalizovaní na PN a vrací se zpět do služeb, probíhají speciální klientské porady přímo na odděleních PN, kde se nastavuje spolupráce a personál ze sociálních služeb a personál z nemocnice si předávají poznatky a dochází k osobnímu kontaktu.
- Zkušenost s poskytováním paliativní péče pro klienty domova pro seniory a DOZP (sdílí SSUH) – postupné a průběžné setkávání pracovníků ze služeb s personálem z nemocnice v UH na téma jak poskytovat paliativní péči v sociálních službách. Cílem je, aby služby poskytovali kvalitní paliativní péči. Zajistili jsme vzdělávání pro management z DS, mapovali jsme terén, co je potřeba, aby služba mohla poskytovat kvalitní paliativní péči. Poté jsme oslovili poskytovatele paliativní péče v regionu, aby nám udělali prezentaci, jak probíhá sdílená péče. Ve spolupráci se zřizovatelem jsme získali finance na vzdělávání při Centru paliativní péče pro všechny profese. Personál ze služeb začal jezdit i na stáže a sami přichází s tím, co klientům můžeme nabídnout. Plán budoucí péče – nastavujeme s klientem v rámci paliativní péče.
- Zkušenosti s paliativní péči v JmK, který se inspiroval v kraji Vysočina – začíná se postupně kultivovat prostředí v soc. službách. Pokud chcete najít lékaře, kteří budou spolupracovat při mezioborové spolupráci, obraťte se na „paliativce“. Jsou to lidé plné pochopení, respektu k práci kolegů, sociálních pracovníků a podařilo se spoustu dobré praxe. Došlo k propojení mobilních týmů, které jezdí do DS i DOZP. Koordinátor paliativní péče ve službě a odborný garant (lékař, sociální pracovník), který staví paliativní péči tak, jak má být.
- Dětská paliativní péče – Centrum provázání při nemocnici, které přemostilo nemocnici s terénní službou (raná péče). Provází dlouhodobě rodinu tímto náročným obdobím.
- Lékař lékaři – někdy funguje oslovit jednoho lékaře, který je ochoten předat do své „medicínské bubliny“ další informace spojené s transformací a poskytováním služeb v komunitě.
- Informace, vzdělávání a rozšiřování obzorů pomáhá.
- Centra duševního zdraví – 35 CDZ v Česku a 9 nových služeb při CDZ pro děti. Dobře funguje spolupráce sociální a zdravotní části. Jsou vytvořeny SQ při CDZ, společné postupy při CDZ. Zdravotní část je financována MZd (lékař, psychoterapeut, zdr. sestra), druhá část (soc. rehabilitace…) je financována prostřednictvím dotací MPSV. CDZ je výborný nástroj prevence. Za PN v Brně jsou data, která ukazují následující zjištění, že díky mezioborové spolupráci a vzniku CDZ: klesá počet vytváření nových dlouhodobých hospitalizací, klesá dlouhodobá péče u lidí, kteří byli opakovaně hospitalizovaní na PN, při spolupráci s terénními službami počet dlouhodobě hospitalizovaných lidí v PN Brno klesl na polovinu.
- Bylo by vhodné do pracovních skupin pro tvorbu legislativních podmínek a materiálů přizvat odborníky z praxe, aby nejen komentovali připravený text, ale aby jej spoluvytvářeli.
- Mezioborová spolupráce školského a sociálního pomezí - MŠMT má pozici koordinátora pro dětské duševní zdraví, ústavní výchovu a navázalo bližší spolupráci se zmocněnkyní vlády pro lidská práva. Napříč ČR má vzniknout 30 týmů pro posílení dětského duševního zdraví ve školách. Ve vybraných Střediscích výchovné péči mají vznikat podpůrné týmy, které se budou starat o děti, které mají „náročné“ chování, zhoršení psychického stavu. Dále mají vznikat 3 týmy krizové intervence pro ČR, které přijedou na školu v případě, že dojde k náročné situaci.
- Informace o zdravotním stavu – pokud chceme poskytovat kvalitní péči, je třeba, aby pracovníci v sociálních službách měli základní informace o zdravotním stavu klienta, aby si mohli všímat symptomů a varovných signálů (změna léků). Obecné informace by měli mít (ne čísla dg aj.). Při vzniku CHB jsme měli setkání s pracovníky, abychom jim řekli, jak dopomáhat při podávání léků, aby to bylo v souladu s pravidly a legislativou.
- Praktický lékař po Covidu přešel hodně do onlinu, máme podepsané prohlášení opatrovníka, který souhlasí s tím, že je služba informovaná o zdravotním stavu klienta a tento lékař s tím je v souladu.
- Dobré zkušenosti s lékaři záchranné služby – tam lze začít při propojování zdravotní a sociální služby. Zasahují přímo v terénu, nikoli v odtrženém prostředí nemocnice a hledají propojky mezi zdravotní a sociální službou a mají větší respekt k dalším profesím.
Co potřebujeme nyní jako další krok k funkční mezioborové spolupráci?
- Ochota ke komunikaci
- Koordinátora – který by dokázal propojit službu s nemocnicí, zmoderovat závěry. JmK měli schůzky se sociálními pracovníky v nemocnicích, kteří řeší spoustu věcí kolem pacienta, předávání informací, propojení s terénem, rodinou, službou.
- Ochota ke spolupráci
- Otevřenost
- Rovnocennost – sociální služby nejsou nic méně než zdravotní služby, partnerský přístup
Videozáznam celého diskuzního setkání
Chcete se podívat na videozáznam? Zaregistrujte se nebo se přihlaste.
